Několik užitečných a důležitých rad na co si dát pozor při pořizování staršího piana.
 
 

Ačkoliv strarožitná hodnota piana málokdy přesahuje jeho hodnotu hudební, nástroje vyrobené nejlepšími tvůrci z dvacátých let 20. století mnozí považují za kvalitnější než ta, která se vyrábějí dnes. Rozhodně jsou piana z druhé ruky levnější než srovnatelné nové nástroje, a ačkoliv je nutné přistoupit ke kompromisům co se týče skříně a velikosti, stále je možné sehnat spoustu kvalitních nástrojů. Většina prodejců skladuje piana z druhé ruky, která byla částečně upravena nebo zcela přestavěna, a díky poskytované záruce se takové koupě nemusíte obávat. Pokud se však poradíte s důvěryhodným technikem, je možné koupit śtarší nástoj přímo od původního majitele. Samozřejmě musíte uvážit výdaje za konzultaci, náklady na stěhování, opravu a ladění.
Pro výběr staršího piana platí stejná pravidla jako pro nákup nového nástroje (více na Výběr nového piana). Jediný rozdíl je v tom, že musíte začít úplným a kvalifikovaným posouzením stavu.

Posouzení piana
Odborník se spoustou zkušeností s prohlížením a posuzováním starších nástrojů dokáže rychle posoudit celkový stav. To znamená vyzuální prohlídku skříně nástroje, klaviatury, litinového rámu, stavu ladicích kolíků a strunového potahu, ozvučné desky. Dále technik spřesně odhadne stav mechaniky, která po možná desetiletích hraní mohla utrpět obrovské škody. Stav mechaniky má totiž zásadní dopad na úhoz a tón nástroje, a zatímco některé mechaniky mohou být opraveny poměrně snadno a levně, opravy jiných se mohou ukázat jako velmi drahé.
Jako lajk však můžete na první pohled poznat nevhodné piano bez odborného poradce. Jak poznat zastaralý nástroj, čeho se vyvarovat a na co si dát pozor se dozvíte na další straně.  

Čemu se vyhnout?
Ačkoliv neobvyklý vzhled starožitného piana může být na první pohled velmi lákavý, měla by se většina hudebníků podobným nástrojům vyhýbat. Piana vybavené zastaralou mechanikou nebo výjmečným stylem ostrunění, nemusí totiž svou kvalitou splňovat nároky, které na ně budou kladeny.

 

Piana s rovnostunným systémem
 
Vyvarujte se nákupu nástroje s rovnostrunným systemem. Menzura (délka) strun je zásadní pro tvorbu tónu. Piano s rovnostrunným potažením, má o proti modernímu pianinu stejné velikosti znatelně kratší basové struny a tím je velmi ovlivněna síla a barva tónu.

U moderního piana jsou struny natažené křížem spřes sebe.

Pianina s horním dusítkem

Starým pianinům s dusítky nad kladívky a ne pod nimi se raději vyhýbejte, protože jejich nefunkční mechanizmus není možné přesně nastavit a struny jsou pak jen chabě tlumeny.
Piano s mechanikou horního dusítka poznáte lehce díky dřevěné dusítkové liště připevněné nad její horní částí a drátům, které spojují spodní dílek s dudítkem.

 

Klavír s vídeňskou mechanikou

Při pořizování staršího klavíru se vyvarujte nástroje s tzv. Vídeňskou mechanikou. Takovýto typ mechaniky je velmi zastaralý a nesplňuje ani ty nejnižší nároky pro hru na klavír.
Lajk pozná klavír s vídeňskou mechanikou především díky dusítkové liště, která leží těsně nad strunymi nástroje.
Moderní klavír s anglickou mechanikou tuto lištu postrádá.


Polopanceřová pianina

Dále se také raději vyhýbejte nástrojům s polopancířem. Konstrukce těchto nástrojů je velmi zastaralá a má velmi negativní vliv na výšku a držení ladění.
Polopancéřové piano poznáte podle konstrukce litinového rámu, který zasahuje pouze pod ladicí kolíky. U moderních nástrojů tento rám zasahuje až nad ladicí kolíky.

Závěrem
Nikdy nepodceňujte odborné posouzení staršího hudebního nástroje. Je vždy lepší zaplatit si rady zkušeného technika před koupí nástroje, než později zjistit, že samotná oprava piana mnohonásobně přesahuje jeho cenu a nebo že je dokonce neopravitelné.